Zklamaný křesťan

Na palouku u lesíka
hodný chlápek vstával.

Nasnídal se, poobědval
a pak karty hrával.

Nebylo mu do veselí,
nebylo mu do smíchu.

Pro svou práci ve fabrice,
bolelo ho i v kotníku.

Jednou z rána zvolal náhle:
,,: Kristepane pomoz mi!“

A jak řek, tak za ním stál,
dlouhovlasí velký pán.

Proč mě voláš nevděčníku.
Proč si žádáš pomoci.
Proč si sakra neporadíš
ve své těžké bezmoci?

Kristepane, proč se mračíš,
proč můj problém pomíjíš?

Modlidby jsem k tobě říkal,
teď se ve mě zabíjíš!

Celý život věřil jsem,
na život věčný, jistý.

Neděle jsem obětoval
a nevěřil jsem v ateisty.

Říkanky a říkadla 2012

Pro zvětšení a prohlížení všech říkanek, stačí kliknout na první.

Alicante (Španělsko)

18.-25.9. 2011 jsme se vydali do Španělského přístavního města Alicante. Skýtá na 330 000 obyvatel. Je provinčním městem Valencie.  Město žije zejména turistickým ruchem.  Nachází se v kotlině mezi horami. Panuje zde subtropické počasí. Dominantou je pevnost Svaté Barbory, která se majestátně tyčí nad městem.

   Po příletu na Alicantské letiště jsme byli překvapeni jeho velikostí. Letiště  je mohutná betonová budova z několika patry a trvá opravdu dlouho, než se z komplexu dostanete ven.  Pobřeží  je od letiště vzdálené asi 3 km. Uvítalo nás intenzivní sluneční záření z vydatným vedrem.
Šli jsme pěšky podél silnice do nejbližšího městečka Urbanova, tam jsme se osvěžili v moři a pokračovali podél silnice směrem do Alicante. Před Alicante byla velmi pěkná „palmová oáza“.

Všimli jsme si, že všechna města jsou soustředěna především u pobřeží, kde je také spousta hotelů pro turisty. Za hotely je vždy cca 1km zástavba, která pokračuje v nehostinou písečnou poušť.  Mile nás překvapily ceny v obchodech, za 1l pivo (pivo mají velmi dobré, většinou silné a výhradně v 1l skleněné láhvy) jsme vždy paltili 1,1-1,7 EU, podle toho zda jsme nakupovali ve  velkém marketu, nebo ve smíšeném zboží u pláže.  Velké výběry sušených sýrů, šunek, pršutu, klobás, salámu, kýt,  ve velkých marketech i několik desítek metrů pouze těchto artiklů z cenami mnohdy mnohem nižšími než u nás. Prodej mořských plodů, ovoce a zeleniny je ve Španělsku samozřejmostí.  Hned jsem si uvědomil, že Španělsko je nejlevnější země, kterou jsem zatím navštívil.   

 1. Den k večeru jsme zašli na benzínku, kde nás překvapili čerstvě upečenými bagetami, i když byla neděle večer. Nocleh jsme našli za zástavbou na začátku Alicante. Bylo dosti větrno.
Následující den jsme prošli celým městem přes obří přístav a městskou pláž přímo pod pevností. Pláže jsou velmi dlouhé a dýchá na vás úplně jiná atmosféra, než člověk může zažít  např.  v Chorvatsku. Pláže mi přišli podobné, jaké si představuji někde v USA.

2. Noc jsme strávili v těsné blízkosti obytných domů v menším parčíku, který sloužil zejména obyvatelům na posezení se sousedy. Nad námi se tyčil velký supermarket.Další den jsme nakoupily potraviny a vyšli na pevnost. Cesta se klikatila na odvrácené straně směrem od moře. Při prohlídce pevnosti, kde jsou snad všechny části přístupné zdarma jsme zjistili, že středem útesu na kterém pevnost stojí vede výtah, který ústí u moře přímo na pláž. Cena nebyla nijak závratná cca 2EU.

Na pevnosti jsme strávili celý den. Na večer jsme se odebrali kousek níže, asi tak do poloviny kopce. Tam začínal krásný park a na vysuté verandě jsme strávili nad městem další noc.

Ráno jsme zamířily na prohlídku do města směrem od pobřeží z opětovným pobytem na městské pláži a spánkem pod supermarketem.

22.9. jsme opustili Alicante a jeli autobusem asi za 1,2EU zpět do Urbanovy s tím, že zde nebudeme při spaní tak moc na očích. Relaxovali jsme na písečné pláži a spali bez problému v dunách kousek od moře. Navštívili jsme Els Arenals, udělali nákup, zašli do restaurace (služby a restaurace jsou na naše poměry velmi drahé) a k večeru poprvé začalo hodně pršet. Déšť nás zasáhl večer na písečné pláži, rozhodli jsme se vydat zpět do Urbanovy s tím, že zde najdeme přístřešek na spaní. Nakonec jsme noc přečkali u vcelku zvláštního Poláka. Bydlel v bývalém malém hotelu (přízemní stavba podobající se rozlohou rodinnému domku). Nepoužíval elektřinu, svítil svíčkami, či plynovým vařičem.  Všiml si nás díky tomu, že jsme chtěli nocovat z druhé strany tohoto domu. Šli jsme s ním do hospody, tam si vzal svůj alkohol se slovy, že je to tam dosti drahé. Když jsme šli domů, vyfasoval nějaké zbytky. Byl velmi zvláštní, chodil si do hospody nabíjet notebook atd.

   Poslední den jsme si užívali moře na večer  se vydali na letiště, kde jsme přespali a druhý den odletěli zpět do ČR.
  
Španělsko je zemí, která mě oslovila a určitě bych chtěl uspořádat ještě mnoho cest do Španělských zemí, či jejich kolonií.