Když Etnu člověk pokouší,
hříchu s pak dopouští.
Na vrchol její je to skok,
dolů to však trvá nadpozemský rok.
Síry plno kolem hlavy,
síry je i mezi námi.
Sopka kouří, sopka kleje,
posílá nás do prdele.
My však chceme viděti,
to, co není pro děti.
Dutý kopec a v něm čas.
Dutý kopec a v něm žas.
Rychlí čas se neohlíží,
láva kužel rychle sjíždí.
Vytváří zde krásy ctěné.
Z útrob žene popel, prach,
lidé mají velký strach!
Etna je ta naše paní,
co usmrtí nás bez váhání!
Žádné komentáře:
Okomentovat